Jsem tam.

Na facebooku se lidé domluvili na tamto a támhleto… Tyto zprávy se hrnou ze všech sdělovacích prostředků. Skoro se mi nechce věřit, že to média dělají zadarmo. A jestli ano, tak jsou hloupí. Potřeboval jsem zorganizovat hlasování pro magazín Krize v ČR v soutěži Blog roku 2009. Napadlo mě, že pokud lidé na facebooku dokázali domluvit vajíčkovou kanonádu na pana Paroubka, tak získat pár hlasů pro svůj blog půjde také.

Facebook funguje.

Miliony uživatelů dokazuje, že facebook funguje a při rozumné míře používání je pro uživatele přínosem. Je však cítit, že jeho tvůrci, snad opojeni velkým úspěchem, začínají svou snahu o autonomii systému maličko přehánět.

Pozor, opouštíte facebook.

Do své zprávy jsem vložil odkaz na běžnou www stránku mimo facebook. Naskočilo mi upozornění, které znělo nějak takto – POZOR, váš odkaz vede mimo facebook, to může být nebezpečné. Facebook se snaží být internetem v internetu, svoje ovce si držet pěkně v ohradě a kasírovat za reklamu na stránky provozované uvnitř systému. Také vytáhnout telefonní číslo z každého, kdo nemá nervy na nečitelnou captchu je taky docela hustý.

Není důležité kde, ale s kým.

Po svém krátkém působení v ksichtoknize, jsem si uvědomil, že na facebooku více než jinde platí – není důležité kde, ale ským. Moji ksichtopřátelé jsou skvělí a o to jde především. Mizerné a pomalé rozhraní s nelogickým ovládáním na tom nic nezmění.

Friendface