Boskovicko bude prvním regionem s proškolenými obyvateli v oblasti udržení pracovní schopnosti

opvk7

Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola na ulici Hybešova (VASS Boskovice) je jednou z prvních škol v republice, která se jako partnerská škola zapojila do nového projektu na podporu udržení pracovní schopnosti s názvem Vzdělávání lektorů pro udržitelný rozvoj se zaměřením na age management. „Hlavním cílem projektu je vzdělávání lektorů, v tomto případě pedagogů partnerské školy, v oblasti udržitelného rozvoje se zaměřením na age management a proškolení zdravotnického personálu v oblasti metod udržení pracovní schopnosti. Bude se jednat o zaměstnance nemocnice Boskovice, nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích a Městské správy sociálních služeb Boskovice,  přiblížila projekt autorka Ilona Štorová.

OPVK
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR.

Nositelem projektu je brněnské občanské sdružení Zaměstnanost o.s., které má víceleté zkušenosti s projekty jako je Ikaros nebo UNIV, do kterého byla VASS Boskovice aktivně zapojena. „Právě díky této naší, myslím kvalitní práci na projektu UNIV 2 a 3, jsme byli jako škola pro spolupráci na tomto projektu doporučeni,“ vysvětluje Martina Lukešová, zástupce partnera projektu. „Občanské sdružení Zaměstnanost již několik let vytváří podmínky pro začleňování nezaměstnaných osob do pracovního procesu, ale v tomto projektu se zcela nově otevírají pohledy na oblast metod udržování pracovní schopnosti. Ty jsou v souladu s novým Národním akčním plánem přípravy na pozitivní stárnutí pro období 2013 – 2017, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, “ sdělila Martina Lukešová.

Na první společné schůzce se zástupci partnerských organizací vysvětlila autorka projektu Ilona Štorová problematiku age managementu a toho, proč je důležité udržení pracovní schopnosti a historii tohoto nového projektu. „Aktivity projektu navazují na metodiku česko-finského projektu OP LZZ Strategie Age Managementu v ČR, který byl oceněn Národní cenou kvality ČR. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu. Důležitou součástí projektu je měření Indexu pracovní schopnosti u cílové skupiny třiceti zdravotníků. Tento Index pracovní schopnosti (WorkAbility Index) je u nás naprosto novou metodou vyvinutou ve Finsku, kde se problematikou stárnutí populace zabývají přes třicet let. Další součástí projektu jsou vzdělávací aktivity pro třicet pedagogických pracovníků, dále také vytvoření  e-learningového kurzu, předávání a sdílení příkladů dobré praxe,“ vysvětlila Ilona Štorová, která již delší dobu pracuje na problematice Age Managementu. Ten můžeme zjednodušeně definovat jako personální řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál zaměstnanců. Jeho hlavním principem je, aby každý pracovník měl možnost svůj potenciál využít a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku. „V současné době je tento pojem nejvíce spojován se stárnoucími pracovníky, ale není to zcela správný výklad, opatření Age Managementu směřují ke všem skupinám pracovníků. Mohou tedy zahrnovat opatření ve vztahu k absolventům, anebo k rodičům malých dětí, tedy na celou oblast slaďování rodinného a pracovního života, která je důležitá i pro tzv. sendvičovou generaci, tedy osoby, které pečují o své děti a současně už i o své nemohoucí rodiče. Opatření ve vztahu ke stárnoucím pracovníkům pak směřují zejména k podpoře jejich pracovní schopnosti. Může se jednat o celou oblast posilování zdraví a funkční kapacity zaměstnanců, rozvoj odborných znalostí, ale také vhodné pracovní prostředí a způsoby organizace práce. Cílem firmy a její nastavené personální politiky by mělo být tedy vždy zužitkování silných stránek zaměstnanců, ať už jsou jakéhokoliv věku,“ dodává Štorová, která upozorňuje na to, že obyvatelstvo v České republice významně stárne. Dle demografických předpovědí do roku 2050 se očekává, že bude až jedna třetina obyvatel starší 65 let. V oblasti pracovního života bude potřebné vytvořit podmínky pro zaměstnávání starších osob. Jedním z řešení může být právě uplatňování principů Age Managementu.

„V roce 2014 bude díky tomuto projektu proškoleno šedesát obyvatel Boskovicka v oblasti udržení pracovní schopnosti, udržitelného rozvoje a třiceti zdravotníkům bude změřen Index pracovní schopnosti. V budoucnu budeme na tento projekt navazovat v dalších vzdělávacích aktivitách také díky vznikající metodice a výstupů z tohoto projektu. Jsem moc ráda, že mohu spolupracovat na takovém zajímavém projektu a moc se těším na další setkávání s lidmi, kterým může náš projekt pomoci,“ na závěr sdělila Martina Lukešová

Dodatek pro zajímavost

Za kolébku Age Managementu můžeme označit Finsko, konkrétně Finský institut pracovního zdraví (FIOH) se sídlem v Helsinkách, který se problematice stárnoucích pracovníků věnuje intenzivně již od 80. let minulého století. V té době se ve Finsku poprvé výrazně projevily problémy spojené se silnými populačními ročníky, které se narodily po 2. světové válce a byly spojeny s vysokým počtem práce neschopných osob a předčasnými odchody do důchodu. Pracovníci FIOH byli požádáni, aby našli odpověď na výzkumnou otázku „Jak dlouho mohou lidé pracovat a jaký je vhodný věk odchodu do důchodu?“ a také jakým způsobem měřit pracovní schopnost během stárnutí. Tým vědců pod vedením profesora JuhaniIlmarinenasestavil novou metodu, která byla nazvána Index pracovní schopnosti (WorkAbility Index). Metoda byla aplikována a testována v longitudinální studii 6 500 pracovníků státní správy, která trvala 28 let.

Následně byl celý koncept pracovní schopnosti, Age Managementu i indexu pracovní schopnosti rozšířen v rámci dalších zemí EU i světa, zejména v době předsednictví Finska v EU.

Age Management v ČR

Age Management je v ČR poměrně novým pojmem. Celý koncept přinesl mezinárodní projekt OP LZZ „Strategie Age Managementu v České republice“, který realizovala Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. v letech 2010-2012 ve spolupráci s Finským institutem pracovního zdraví (pozn. popis projektu i jeho výstupy projektu lze najít na webu realizátora www.aivd.cz.). Hlavním cílem projektu bylo nejenom přenesení unikátní metodiky age managementu z Finska do ČR, její široká publicita, ale zejména upozornění veřejnosti na problematiku zaměstnávání osob 50 plus v souvislosti s demografickým vývojem v ČR.

Obyvatelstvo v České republice totiž velmi významně stárne a dle demografických předpovědí do roku 2050 můžeme očekávat až jednu třetinu obyvatel, kteří budou starší 65 let. Na tento vývoj je nezbytně nutné reagovat i v oblasti pracovního života vytvořením podmínek pro zaměstnávání starších osob. Jedním z řešení může být právě uplatňování principů Age Managementu.

Do popředí zájmu se opatření Age Managementu dostala také v souvislosti s uplynulým rokem 2012, který byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce a je důležité uvést, že významné ocenění – 2. místo mezi projekty na podporu pracoviště pro všechny generace získala ŠKODA AUTO a.s., za implementaci svého seniorského programu, který zahrnuje řadu dlouhodobých opatření zaměřených na řešení problémů, se kterými by se starší zaměstnanci mohli setkat. Tato opatření jsou zaměřena na udržení zaměstnanců ve společnosti delší dobu, na udržení vysoké úrovně jejich výkonu, ale také na pomoc pracovníkům – seniorům zůstat zdraví a aktivní, udržet si životní rovnováhu a předávat znalosti mladším kolegům.

Nejčastější opatření Age Managementu

Na firemní úrovni se jedná zejména o opatření v oblasti fyzického i sociálního prostředí. Jedná se tedy o opatření v oblasti péče o zdraví zaměstnanců (zdravotní prohlídky, fyzické aktivity na podporu zdraví, možnosti rehabilitací, podpora zdravých stravovacích návyků apod.), opatření ve vztahu k pracovnímu prostředí (ergonomie práce, zkvalitňování pracovních nástrojů, omezování hluku, snižování rizik způsobných stroji apod.), přizpůsobení organizace práce (flexibilita pracovního času, omezování časového stresu, sdílená pracovní místa, atd.), ale také opatření ve vztahu k rozvoji znalostí a dovedností a také k mezigenerační spolupráci. Velmi důležitá je také firemní kultura, která je vstřícná k zaměstnancům různého věku a podporuje mezigenerační spolupráci.

Jako nejefektivnější se jeví samozřejmě komplexní přístup k age managementu, který je zahrnut ve strategiích firmy a následně je obsažen v jednotlivých personálních činnostech. Metody a správné postupy age managementu by vždy měly být v souladu s firemní kulturou. Mezi jednotlivé pilíře patří: dobré znalosti o věkovém složení firmy, férové postoje ke stárnutí, zohledňování individuality a rozdílnosti zaměstnanců, reálná strategie age managementu, podpora pracovní schopnosti, vysoká úroveň znalostí, dobrá organizace práce a kvalitní život.

Mezi jeden z nejdůležitějších faktorů patří postoj přímých nadřízených a jejich ochota najít řešení problémů přijatelných k věku. Pozitivní postoj ke stárnutí začíná tím, že si uvědomíme, že stárnutí přináší i pozitivní změny.

Vazba na strategické dokumenty ČR

V současné době je finalizován Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí na období 2013-2017, který připravuje MPSV a měl by být v těchto dnech schválen vládou ČR. V tomto dokumentu jsou již definovány konkrétní cíle a opatření směrem k zavádění konceptu age managementu u českých zaměstnavatelů, včetně jeho zavádění v organizacích veřejné správy.

Národní akční plán obsahuje konkrétních návrhy na změnu legislativy za účelem propojení age managementu se zákoníkem práce, zákonem o zaměstnanosti a důchodovou a sociální legislativou, které jsou nezbytným předpokladem toho, aby starší zaměstnanci s ohledem na prodlužování věku odchodu do důchodu, mohli pracovat déle, ale také, aby chtěli pracovat déle.

V současné době jsou zaměstnavatelé poměrně málo informováni o užitečnosti koncepční práce se skupinou starších zaměstnanců. Zároveň nemají pocit, že jim chybí informace o problematice zaměstnávání osob starších padesáti let, protože toto téma nevnímají jako problém a případnými specifiky starších pracovníků se nezabývají. Většina zaměstnavatelů rovněž nevidí možnou paralelu mezi prosperitou firmy a systematickou prací s touto věkovou kategorií.  Jak ale ukazují dlouholeté zkušenosti z Finska a dalších zemí EU, ale nyní už i od velkých českých firem, právě tento způsob může být cestou, jak zvýšit pracovní schopnost svých zaměstnanců a tím i prosperitu a konkurenceschopnost firmy.


Jak se vám líbí tento článek? Pět hvězdiček znamená, že hodně. Děkujeme za vaše hodnocení.
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars
Loading...
O autorovi

Ivan Kvis

Ivan Kvis je autorem většiny článků na Krizi v ČR. Je disčeštinyk a disfaktik. To znamená, že v jeho článcích mohou být pravopisné i faktické chyby. A jsou.

Buďte první, kdo přidá komentář k tomuto článku!

Vložte komentář

Váš e-mail nebude ostatním čtenářům zobrazen.

*